Tohle je popis scénky z dokumentárního filmu Gasland Joshe Foxe, který se zabývá problémy a možnými riziky spojenými s nejnovější metodou těžby plynu v USA nazvanou hydraulické štěpení.
Snímek z filmu Gasland
Jak bezpečné je hydraulické štěpení?
Technologie hydraulického štěpení, neboli „fracking“, kdy se do hornin pod vysokým tlakem vstřikuje směs vody, písku a chemikálií, aby vznikly trhliny a z nich se pak uvolnil plyn, není nová. Poprvé tuto metodu využila korporace Halliburton v roce 1949 a těžařské firmy vesměs zastávají názor, že se osvědčila, a je tedy zcela bezpečná. Původně se však těžba soustředila zejména na ložiska zemního plynu v porézních horninách, do kterých se vrtalo kolmo. Během posledních deseti let provozovatelé vrtů vyvinuli novou metodu štěpení, aby se dostali k doposud nepřístupným a tudíž ekonomicky neefektivním nekonvečním zásobám břidlicového plynu. Tato nová metoda sestává ze „zakřivených“ vodorovných vrtů, které umožňují těžit plyn z mnohonásobně větší plochy. Směs vody, písku a chemikálií se do těchto vrtů vstřikuje v několika krocích, přičemž celý postup může trvat až 4 dny a tlak lze přirovnat k výbuchu silné bomby (93 000 kPa na rozdíl od dřívějšího maxima 69 000 kPa).
Snímek z archivu www.treehugger.com
Nedostatečná regulace v USA
Technologický pokrok způsobil nebývalý rozmach v těžbě břidlicového plynu v USA. Tato „plynová revoluce“ se projevila 41% nárůstem počtu vrtů v rozmezí let 2004-2010 a v poslední dekádě se těžba plynu z nekonvenčních nalezišť zdvojnásobila. Napomohl i laxní přístup vládních úřadů. George W. Bush okamžitě po svém nástupu do funkce prezidenta sestavil pracovní skupinu pro otázky energie (National Energy Policy Development Group), jejímž úkolem bylo „vyvinout národní energetickou koncepci, která by umožnila soukromému sektoru i státním úřadům prosazovat spolehlivou, dostupnou a ekologickou výrobu a distribuci energie“. Předsedou vyjmenoval Dicka Cheneyho, bývalého výkonného ředitele nadnárodní korporace Halliburton v letech 1995-2000. Pracovní skupině se za podpory předních těžařských společností podařilo prosadit zákon pod názvem Energy Policy Act of 2005. Tento zákon vyjímá hydraulické štěpení ze zákona upravujícího ochranu pitné vody (Safe Drinking Act), těžařské firmy tudíž nemusí hlásit úřadům chemikálie, které při těžbě používají (kromě nafty).
Vrty ve státu Wyoming. Snímek z archivu organizace ECOFLIGHT (http://www.ecoflight.info/)
Provozovatelé vrtů nicméně překračují i to málo zákonů, jež hydraulické štěpení upravují. Například dvě z největších těžařských firem – Halliburton a BJ Services – přiznaly, že během let 2005-2007 do vrtů v 15 státech vstřikovaly naftu, byť federální zákony její použití v blízkosti zdrojů pitné vody zakazují. (Viz http://www.nytimes.com/gwire/2010/02/19/19greenwire-two-oil-field-companies-acknowledge-fracking-w-90863.html.)
Těžařské společnosti často argumentují tím, že kapalina, která se do hornin vstřikuje, obsahuje pouze půl procenta chemikálií, avšak vzhledem k používaným objemům se jedná o desetitisíce litrů často toxických a karcinogenních látek. Po rozštěpení břidlice se kapalina obvykle odčerpá, a jelikož obsahuje nebezpečné látky, skladuje se buď v otevřených povrchových jámách, nebo kondenzačních nádržích. Obyvatelé v blízkosti takových nádrží hlásí, že jsou kolem nich vidět hnědé toxické výpary. Povrchové jámy jsou mnohdy nedostatečně zabezpečené a těžaři se kapaliny v některých případech snaží zbavit tak, že ji rozstřikují po okolí, aby se vypařila. Děje se tomu tak i v obydlených oblastech, kam potom chemikálie dopadají na zem v podobě srážek (tj. kyselých dešťů).
Právě vzhledem k četnosti úniků a následné kontaminaci vodních zdrojů a v neposlední řadě i neexistenci federálních zákonů vydalo během posledního roku pět států nařízení, jež ukládají těžařům doložit seznam některých používaných chemikálií. Nařízení se nicméně nevztahují na ty chemikálie, které jsou podle jednotlivých těžařských firem obchodním tajemstvím. Částečný seznam chemikálií v současné době dobrovolně uveřejňují provozovatelé vrtů na internetových stránkách http://fracfocus.org/.
Dopady na místní obyvatele
Lidé v blízkosti vrtů si stěžují, že se jim zhoršila kvalita vody ve studnách, mnohdy není ani pitná. Josh Fox ve filmu Gasland (jenž získal řadu ocenění a byl nominován i na Oscara v kategorii dokumentárních filmů) hovořil s několika lidmi, kterým z vodovodu vycházejí plameny. Provozovatelé vrtů Foxe kritizovali za zkreslování informací, přičemž argumentovali tím, že Colorado Oil & Gas Coservation Commission shledala, že se v těchto případech jednalo o biogenní plyn, který vzniká rozkladem organického materiálu a nalézá se v malých hloubkách. Šetření komise však nebralo v úvahu skutečnost, že se biogenní plyn může v důsledku hydraulického štěpení přesouvat (tento přesun tedy mohl být způsoben tzv. termogenním plynem, který se uvolňuje z horninových formací nacházejících se hluboko pod zemí v důsledku vysokého tlaku). Nezávislé laboratorní rozbory vody z dotčených studen navíc prokázaly přítomnost znečišťujících látek používaných při těžbě plynu.
Výskyt termogenního plynu byl nicméně zjištěn ve vodovodech některých obyvatel města Dimock v Pensylvánii. Desítky zdejších rodin přijaly odškodnění od firmy Cabot Oil and Gas buď finanční, nebo ve formě dodávek náhradní vody, výměnou za dohody o mlčenlivosti.
Vzorek vody se studny ve městě Dimock, Pensylvánie. Snímek je z archivu Water Defense.
Mezi negativní dopady také patří zvýšený objem nákladní dopravy v oblastech vrtů a narušení krajiny. Nákladní vozy přivážejí k vrtům potřebné vybavení (vodu, chemikálie, písek, generátory, pumpy, vrtné plošiny, atd.), což představuje nezanedbatelnou zátěž pro životní prostředí a místní dopravní infrastrukturu.
Vedle případů úniku kapaliny používané ke štěpení, jež jsou dobře zdokumentovány, existuje řada občanských sdružení, aktivistů, nezávislých novinářů a neziskových či ekologických organizací které monitorují a informují o nejzávažnějších katastrofách spojených s hydraulickým štěpením.
Patří k nim Texas Oil & Gas Accountability Project, který na základě stížností obyvatel z města Dish ve státu Texas na opakovanou nevolnost, bolesti hlavy, potíže s dýcháním, podráždění očí i krku apod., odhalil ve vzorcích vzduchu vysokou koncentraci 15 chemikálií používaných při štěpení (např. benzen, toluen a xylen). Ve vzorcích vody ze studen rezidentů byl nalezen arzén, barium, chróm, olovo a selen.
Dalším projektem je působivá série rozhovorů a setkání s lidmi žijícími v oblastech vrtů pod názvem Frack Talk z řady Trailer Talk autorky Sabriny Artel na http://www.sabrinaartel.com/.
Další odkazy:
http://www.gaslandthemovie.com/
http://www.nytimes.com/interactive/us/DRILLING_DOWN_SERIES.html?ref=us
http://www.endocrinedisruption.com/
http://earthjustice.org/our_work/campaigns/fracking-gone-wrong-finding-a-better-way
http://www.catskillmountainkeeper.org/node/290
http://www.trailertalk.net/trailer-talk-shale-project/